Pomoc nepotřebují:

• Ptáčata – Vždy musíme mít na paměti, že ptačí mláďata vylétají z hnízd v době, kdy již mají vyvinutá křídla, ale ještě mají na sobě část prachového peří a nedorostlý ocas. V té době trénují létání a rodiče je krmí mimo hnízdo. Ptáčata se umí dobře schovat při hrozícím nebezpečí, proto nejlepší ochranou ptáků je mít v jarním období i na vlastní zahradě alespoň část pozemku s vysokou trávou, hromadu klestí, apod, aby se mohli snadno ukrýt hlavně před kočkami. Takové přirozené úkryty slouží i jako zásobárna hmyzu tedy potravy pro ptáky.
• Mladé sovy – sedí i měsíc na větvích a zemi okolo hnízda a, když jsou hladoví, přivolávají rodiče pískáním. Ještě neumí létat, ale dobře šplhají po kůře starých stromů, jsou tedy schopné většině predátorů utéct.
• Mladé poštolky – posedávají několik dní na římsách, parapetech nebo balkonech domů.
  • Rodiče u odrostlých ptáčat nesedí trvale, pouze je přilétají nakrmit. U dravců a sov přilétají třeba jen 2x za den.
• Labutě přimrzlé k ledu – labutě jsou severští ptáci a někdy se může stát, že po mrazivé noci zůstanou sedět na ledě. Není to pro ně žádný problém, klidně sedí a čekají, až sluneční paprsky roztají povrchovou vrstvu ledu. Nesnažte se k nim přibližovat. Při odletu by si naopak poškodily důležitou péřovou vrstvu na břiše.
• „Zvracející ježci“ – Ježci vykazují zvláštním chováním. V angličtině se nazývá self-anointing. Najde-li ježek zajímavě vonící předmět, olizuje ho, případně ožvýkává, mísí s napěněnými slinami a tuto hmotu si dlouhým jazykem snaží naházet do bodlin na zádech. Často se při tom převrací na bok a na záda jakoby v křeči. Mladí ježci to dělají při prvních procházkách z pelechu velmi často. Je pro ně vše nové a zajímavé. U starších ježků lze toto chování vidět například na podzim, kdy na zem padá ovoce, které jim zajímavě voní. Je to známka zdravého a statného ježka.

Neberte mláďata matkám!!! – Pozor na tzv. odkladová mláďata srn, daňků, jelenů a zajíců.